Sri Lanka

SRI LANKA

9.3. -28.3. 08

TRASA: kol 600 km (vlakem - busem pul na pul)

Katunayake - Bentota - Ambalangoda - Hikkaduwa - Mirissa - Hambantota - Tissamahara - Elle - Nuwara Eliya - Kandy - Negombo - Katunayake (mezinar. letiste)

PODNEBI A POCASI

 Uzili jsme si tropickeho podnebi - vlhko a horko, ale bylo to snesitelne. Monzunove deste meli prijit az za mesic, ale diky globalnim zmenam se objevili uz za naseho pobytu. Pro nas prijemne osvezeni, ale pro farmare to znamenalo znicenou urodu.

LIDE

Na Sri Lanku jsme se hodne tesili a mozna jsme si az idealne vysnili, ze to tu bude jine, lepsi a lide nebudou tak doterni a neurvali jako v Indii a hlavne se nas nebude denne nikdo porad dokola ptat na stovky otazek ze soukromeho zivota. Take jsme se tesili, ze si najdeme vice koutecku, kam si zalezt a vstrebat vsechno co jsme v Indii prozili, proste tak nejak az zas tak moc nepoznavat, nepresouvat se daleko a vice se zastavit a premyslet o tom, co probehlo v predeslych mesicich.

Lide byli prijemni, usmevavi, mene doterni a neptali se na tolik otazek. Smula je, ale v tom, ze se setkavame, a to nejen na Sri Lance, hlavne s temi co z nas potrebuji vytahnout nejake penize a tak je zase ta stejna banda jako vsude jinde a clovek musi byt stale na pozoru a neskocit na funkcne-kamaradsky vztah, ktery casto vznika jen kvuli zlatakum a neukazuje nam toho typickeho srilancana. Vetsinou, ale lidi byli fajn. 

Takovy poradny srilancan je docela pohledny chlap, sportovni postavy, snedy, s tmavymi kukadly a kudrnatymi vlasy. Byla to docela prijemna zmena videt kluky co behaji, jezdi na kole a vypadaji jako chlapi. V Indii jsou to spis takovi chlapicci, jak rika Rosta, a ten jejich knirek jim opravdu prilis na chlapstvi nepridava. Srilancani kniry nenosi. Spravny borec nosi tzv. lungo - sukni, kus latky obmotany kolem pasu s nejruznejsimi potisky (voskovou batikou), jako rybicky, pavi, jezecci, slunatka...Muzi i chlapci jsou velmi galantni - s tim, ze muz pusti sednout zenu v buse a nebo ji podrzi dvere jsme se uz hodne dlouho nesetkali (v Indii je skoro potupa, kdyz si chlap nesedne, alespon jednou pulkou se nekam nacpat a to, ze zenska stoji a treba jeste s ditetem v ruce to neni dulezite).

Takova poradna srilancanka a predevsim pokud je mlada oplyva krasou, je stihla a drobna, s dlouhym havranim copem, chodi oblecena v tesne bluzicce s volankami a dlouhe ci stredne dlouhe sukni. Devcata jsou cudna, roztomila a romanticka, mnoha nosi volankove dlouhe saty s kvetinkami nebo medvidky a pripominaji vily z louky. Nesetkali jsme se s zadnymi drsnackami jako na zapade, kde je moderni se vyrovnavat klukum a upirat si zenskost pro vidinu vetsiho uznani. Damy jsou damami a jejich moda pripomina nase 80. leta. Potkavali jsme take spoustu tehotnych maminek.

DOPRAVA

 Jezdili jsme vlakem i autobusem. Vlak smerem z hlavniho mesta Colomba jede podel oceanu, nekdy je to opravdu tak 10 m od pobrezi a to pro nas byl opravdu zazitek.

Vlaky jsou stare, obycejne, ale ciste a prestoze na Sri Lance neni tak vysoka populace jezdili stale plne. My jsme cestovali 3. tridou, ktera odpovidala nasemu beznemu vlaku, listek do 2. tridy stal jednou tolik a rozdilem bylo pouze to, ze nebylo tak plno. Mame radi obycejne podminky a hlavne podobne s temi mistnimi a tak jsme plnou treti tridou jezdili a spokojeni. Bylo prijemne, ze lide nehluceli a hlavne necumeli, tak jak to maji ve zvyku Indove. Stale prochazi nabizeci vseho mozneho, casto samo-domo vytvoreneho a poradne paliveho. Nic jsme nezkouseli vidic jak vse nabiraji rukama, kteryma se pridrzuji kdyz prochazeji vlakem a sahaji na penize. Pruchodem vlakem ohmatal servirovaci rukou postupne cely vlak, pak hrabnul do kosiku pro nejaky smazky, ktere zabalil do kousku novin.

Jednou jsme se rozhodli kvuli lepsim vyhledum, ze si zajdem do druhe tridy, stejne nikdy zadny pruvodci nechodi. A zrovna chodili, kontrolovali a dokonce revizori, jeden nam vzal listky, a ze se zachvili vrati. Vratili se vsichni 3 rozestoupili se kolem, ze musime zaplatit 1400 LKR. Delali jsme, ze vubec netusime o co de. Oni opakovali a ukazovali na nasi jizdenku, ze tam je 3. trida a my jsme ve 2. Aha, tak na to nas nikdo neupozornil, ze tu maj nejaky 2. a 3. tridy :) a kde ze je ta 3. ptame se. Ukazuji smer. OK no problem for us a rychle sundavame batohy a bez mrknuti rychle odchazime, nestaci reagovat a nedivi se. Jestli si cenu vymysleli a chteli se sabnou o nejakou kacku to nevime, kazdopadne jsme unikli revizorum a to jsme radi.

Zeleznicni sit neni velmi husta a je tu pouze draha v horach a podel pobrezi. Udelali jsme si jednou vyletek k vodopadum po cesticce, ktera vedla po kolejich. Vlak tu jezdi 3x denne. Pohledem na koleje jsme si pripadali jako v dobe popisovane Karlem Mayem na divokeme zapade. Myslim, za asi takhle zeleznice v te dobe vypadala. Koleje jsou pribyte hrebiky k drevenym prazcum. Penez asi na udrzbu moc neni a podle toho to take tak vypadlo. Hrebiku pohromede moc nebylo, nektere byly uz vypodlozene jinym drevickem. Bezpecnost prepravy se zajistovala spise snizenim rychlosti vlaku, nez opravou kolejiste. Takze v roce 2008 nejvyssi prepravni bezpecna rychlost byla predepsana na 15 km/h. Jaka asi bude za 10 let? To se asi vlaky uplne zastavi.

 Bus byl drazsi a vyuzivali jsme ho hlavne na trasach, kde nejezdil vlak. Ridici jezdili jak blazni a bylo jim uplne jedno, ze predjizdi a proti nim se blizi kolona aut. Proste, snad to vyjde! Plna dvojita cara nema zadnou specialni vahu.

 Kolo a motorka jsou beznym rodinnym dopravnim prostredkem. V ulicich se pak prohani páni na kole vezouci sve zeny, maminky, babicky na ramu a dalsi kus na nosici a k tomu nejlepe jeste hromady tasek na riditkach a v ruce. Na motorce jsou k videni cele az peticlene rodinky.

JIDLO A PITI

 Na jihu Indie jsme si zvykli na palive jidlo, ale ze muze byt jeste palivejsi to jsme zjistili na Sri Lance. Hlavnim a nejlevnejsim jidlem je ryze, k tomu kousek rybicky a 3 - 5 porcicek poradne palivych omacek, vcetne kokosoveho catny, ktere obsahuje chilli a nastrohany kokos. Kdo chce muze si pridat jeste navic cerstvee chilli papricky. Zvykli jsme si docela rychle a v tom vedru palive jidlo bylo osvezujici, sami se divime jak nam ty palivky chutnaji a na nic jineho chut ani nemame. Srilancani jsou prevazne vegetariany a tak i my byli a radi. Ono v takovem vedru se maso stejne neda jist, a kdyz vidime jak ho skladuji, tak to ani nezkousime. Nejlevnejsi variantou je tz. parcel (balicek), coz je ryze s omackami zabaleny nejdrive v igelitu a pote v novinach a to vse prevazano provazkem. Na ulici pak casto chodi lide s pruhlednou igelitkou a v ni si nesou nekolik balicku pro rodinny obed. Obedy take fungovali ve forme buffee - vyber si a nandej kolik chces. Ryze je nasim hlavnim jidlem od zacatku Indie a s chuti si ji davame porad. Cocku tu maji take vsude a je moc chutna diky ruznorodemu koreni. Tady se jedla hlavne s cerstvym a nebo mirne propecenym chlebem.

Ryby a morska zviratka jsou bezne k dostani vsude kolem pobrezi. Jednou, kdyz jsme cely den putovali kolem pobrezi jsme se nechali pozvat na utes nad morem na cerstve nasbirane musle, uvarene v ocouzenem hrnci nad ohnem, a byla to docela dobrota. Jedli jsme jen ty vnitrky, skorapka se nechava, to jsme okoukali jinak bychom je jedli cele :)

Co se snidane tyce dominuje pecivo - sladka s slana verze. Podle vybrane verze pred vas prinesou cely tac a neni problem si osmatat vse co se nabizi a pak si teprve vybrat. Obcas jsme se ptali co za jakou napln jiste pecivo ma a prodavac vyndaval jedno po druhem a ptal se, zda myslime to ci ono a nebo nam daval sahnout jak jsou kousky jeste pekne cerstve a teple. Sladka verze pripominala nase loupaky v ruznych tvarech bez naplne si s naplni (kokosovou, kremovou ci marmeladovou). Slana verze znamena ruznou zeleninovou ci rybi palivou smes. Zeleninove mi chutnali nejvic, Rosta byl pres ty sladke. Dalsi zajimave jidlo byli tzv, hoppers - neco jako nase palacinky polacinky - jedli se s palivym kokosovym catny, omackou a nebo na sladko. Nudlicky slepene do kolecka, tzv. spin hoppers se nabizeli s omackou i bez a nebo plnene kokosem s medem ty byli vubec famozni (nejvybornejsi). Voda se dala pit i v restauracich, prinaseli ji horkou, prevarenou.

 Jogurty, o kterych budou rikat, ze jsou bile, bile nejsou, vzdy slazene a s prichuti vanilky. Neslazeny je pouze tzv. curd, ktery se prodava v keramickych nadobach na jedno pouziti a pri ceste do hor je podel silnice spoustu kramecku, kde jsou nadobky vyrovnane jedna na druhe.

 Nejlevnejsim ovocem byli banany a papaya a na tech jsme si pochutnavali porad. Nabizeli se take ruzne dzusy a ovocne pohary, skvele a osvezujici.

Pro kokosy na vysokou palmu vam, zdarma, vysplha s prehledem jako opicak nejaky mistni svihak.

 Hodne se tu objevuje pekarnicek a cukraren, kam jsme radi zasli na kavu ci caj s nejakym pamlskem. Kava se moc nepije a kdyz tak vetsinou rozpustna Nestle, caj se pije z malych salecku - horky, silne sladky a nebo s mlekem. Caj ke Sri Lance patri, ale s tim nejkvalitnejsim se bezne clovek nesetka, ten je na vyvoz. V ulicich je ten nejmene kvalitni, prachovy a to bud sypany a nebo pytlikovy. Caj s mlekem je za dvojnasobnou cenu, protoze mleko je docela vzacne a prodava se jen trvanlive. Neni se cemu divit, kdyz ve vetsine mist se pestuje caj a na travicku pro kravy pak neni misto.

 Ochutnali jsme take jemnou kokosovou palenku (Arak), ktera nam pomohla trochu vydezinfikovat zazivaci trakt.

 Nekteri panove misto jidla zvykaji betelove listy a pak maji plnou pusu cervene tekutiny a hledaji kam s ni, coz je takova asijska specialita, kdy na kazdem rohu je pak k videni cervenych skvrn. tady na srilance to nebylo tak intenzivni.

 Ucty nam nosili na roztrizenem papirku (2x2 cm) z nejruznejsich krabicek, a kdyz jsme se ptali na cenu (coz delame vzdycky nez si neco dame, abychom predesli cenam, ktere nechcem) vetsinou se prodejci mezi sebou domlouvali a nam to nebylo moc prijemne a meli jsme podezreni, ze spekuluji za kolik nam to daji a kolikrat jsme pak reagovali: "No, dobree, ale ted lokalni cenu". Nekteri se rozesmali a pak nam opravdu rekli tu lokalni, jinym jsme cenu jeste napovedeli, tak jak jsme znali ze sousednich podniku a oni se nebranili a dali nam ji, no a ti dalsi ti tvrde stali na sve nekolikanasobne cene a nepovolili. Neverili jsme tomu, ze mistni budou ochotni platit tolik a nezdalo se nam, ze obchodnik mluvil pravdu, proste to zkousel na blede tvare, treba se chytnou. Takovy prodavac co nam daval normalni ceny z nas mel mnohem vice, nechali jsme se hostit a on byl o to vice pysny, ze tem blondakum chutna.

 Legracni byli sacky, do kterych se davalo zbozi - vytrzene a slepene papiry z nepotrebnych detskych sesitu, a tak jsme si nosili dobroty v domacim ukolu, v papirku z hodiny vytvarne vychovy, pisemce...

BYDLENI

 Nejlevnejsi pokoje se rovnali stredni indicke urovni. Docela radi jsme uvitali ciste postele a samozrejmost koupelny a zachodu jen pro nas. I kdyz je pravda, ze na prvni pohled bylo vse nacincane, ale pak kdyz jsme se zabydleli lecos nefungovalo a velke brouky tu meli take.

Fungovala tu specialni metoda, ktera se obcas objevovala i v Indii a to ta, ze nas nekdo odchytl na ulici a uplne presvedcive tvrdil, ze vlastni hotel, a nebo alespon nekdo z jeho rodiny. Nase metoda je vzdy zjistit nejdrive cenu a temer pokazde se nam dostavalo odpovedi: First see and than decide (nejdrive se podivej a pak se rozhodni o cene), to jsou nam, ale nabidky!? My nepotrebujeme luxus, ale cenu za celkem obycejne podminky. Sdelime nasi cenu predem a pak kdyz takovou muzou nabidnou chytame se. Obcas nam ukazou pokoj a nakonec reknou uplne jinou cenu, my si, ale stojime na te sve kvuli ktere se za nim vlacime a obcas to skonci tvrzenim, ze nam to preci levneji uz dat nemohou a zacnou jmenovat co kolik stoji a jak je vse drahe...a vlastne, ze my jsme ti co jim ublizuji.

 Jednou jsme narazili na pripad dedy co tvrdil, ze nas zavede do guest housu jeho sestry. Sli jsme a me to pak nedalo a zeptala jsem se chlapika co nam ukazoval pokoj, zda jsou nejak pribuzni s dedou, ktery postaval vedle nas a cekal co z toho kapne. Chlapik se trochu nad mou otazkou podivil, ale deda rychle neco zamumlal a oba svorne kyvali. Tem co nas odchytnou na ulici a vedou nekam do hotelu se rika nadhaneci a vetsinou za uloveni dostavaji nejakou provizi. Ono, mezi nami, na Sri Lance jsou vsichni bratri a sestry a nebo bratranci a sesternice.

 Jindy nas chytil riksa a nazdaaar, vcera jsme se videli....Nevzpominame...mam guest house, svezu vas zadarmo, 500 Rs za pokoj....Moc se nam to nezda, ale je to kousek a cena zni dobre tak se jdem podivat. Riksa nas provede domem, vse barvite vychvalil, jak je ti ticho, na balkone si muzeme meditovat, cist knihy o budhismu, domaci strava...Odmitame s tim, ze si to promyslime. Druhy den se tam vypravime znovu a uz vypakovani z naseho draheho hotelu, najednou je tam jiny chlapek a jina cena a riksa je pouze nejaky bratranec, zadny jeho dum, a ze pry neumi moc aj a vse to nejak popletl. To jsou nam, ale figle. Dekujeme, odchazime.

A nebo nam reknou cenu a ve finale zjistime, ze k tomu neni pripocitana taxa 10%, ktera pak pri nekolika dnech pekne cenu zvysi. Pak uz jsme se ptali predem, ale koho by napadlo, ze oni si to do celkove ceny rovnou nezahrnou. Sri Lancani jsou pekne fikani!

 Puvodni plan byl bydlet pul na pul hotel - stan, ale zavrhli jsme to, kdyz nas v prvnich dnech nekolikrat zastihl poradny slejvak a pribyvalo zajemcu co si chteli pokonverzovat a to hlavne, kdyz jsme si jen tak lezeli na plazi a nebo psali, cetli. Prijeli jsme si odpocinout a zalezt do koutku. Jinak se asi kolem pobrezi celkem zastanovat da, pokud vam nevadi, ze je obcas pobrezi hned u silnice ci drahy, to pak zadna robinsonada

 Na pobrezi je stale videt vliv tsunami a lide bydli ve velmi jednoduchych podminkach, bez nabitku a jineho vybaveni, proste ziji ve dvou mistnostech.

JAK JE TU LEVNO?

 Mena: 106,61 LKR (srilanska rupie) = 1 US (pro nas dale v prepoctu 1US = 21Kc - kurz, kterym jsme menili pred odjezdem, vas by to ted vyslo levneji s dnesnim 16 Kc kurzem)

 Nas stala cesta celkove 290 US (14,5 US/oba/den) plus letenka 330 US = 620 US celkem (31 US/oba/den).

 Nase celkove cestovani je na urovni nizkeho rozpoctu a tak tedy suma odpovida nizsimu standartu i v teto zemi - jidlo v lokalnich jidelnach, ubytovani v nejlevnejsich pokojich a doprava vlakem ve 3. tride (nejnizsi). Ve srovnani s Indii je tu draz, ale ve srovnani s CR levneji. Nas predpokladany rozpocet byl 18 US/oba/den a diky tomu, ze v Indii jedeme s nizsim rozpoctem nez planovano usetrili jsme si na letenku a Sri Lanka nas vysla na tech 290 US, coz je vzhledem k nasi dlouhe planovane ceste prijemne.

 Celkova uroven sluzeb je lepsi a ve srovnani s Indii a Pakistanem jsme si uzivali nadstandartu, predevsim co se bydleni tyce.

Pro predstavu uvadime ceny vybranych komodit v nasem meritku, vse se da sehnat i mnohem draz :)

Ubytovani - 5 - 7 US, doprava ve 3. tride vlaku - 1,5 US/150 km/oba, voda - 1,5l - 0,5 US (vzacne zbozi),1x caj - 0,1 US, obed - 1 porce - rice a curry (ryze a palive omacky) - 0,5 - 1 US, internet - 0,5 - 3 US/1h (ty 3 US byly v turistickych oblastech a tech my nevyuzivali), 1kg papaya - 0,3 US, 1 kg banany - 0,2 US...palenka (mala placatice) - 1,5 US, pivo 632 ml - 0,75 US (ale to jsme nepili, na ceste uprednostnujem caj pro jeho cenu).

 Prekvapili nas dvoji ceny, ktere byli standardne se 100% prirazkou pro turisty. Uvedomili jsme si, ze je velky rozdil, kdyz sem nekdo prileti na dovolenou s urcitymi penezi a tesi se jak si je uzije a dvoji ceny nikdy nezjisti, protoze mu to prijde levne ve srovnani se zapadem a nema cas neco takoveho zkoumat a ani se nedostane k tem mistnim cenam.Chapu to a asi bych se tim na kratke dovolene take nestarala. V nasem pripade byl rozdil v tom, ze jsme byli penezi limitovani a s tim souviselo mnoho veci. Dostali jsme se do jakesi meziskupiny. Nebyli jsme klasitsti turiste ani mistni lide. Diky cestovani na lokalni urovni jsme velmi rychle zjistili jake jsou mistni ceny a tech se dozadovali a obcas si tim zpusobovali neprijemnosti. Zpocatku, kdyz jsme se jeste rozkoukavali, neprislo nam, ze jsou tu dvoji ceny, ale postupne jsme zjistili, ze nam s usmevem klidne nasadi az trojnasobnou sumu a to nas zlobilo a nekdy pak uz z principu jsme se handrkovali o par rupii. Na dvoji ceny jsme byli zvykli uz z Indie, tam to clovek lehce prohledne, ale srilancane jsou mazanejsi a tim mene pruhledni. S usmevem nahodi cenu a k nasemu prekvapeni na to jdou pres dobre lidske vztahy ci kamaradstvi, kdy si pak vubec clovek neuvedomi, ze ho vlastne natahnou. "Si preci kamos, pro tebe to neni problem, nejak to preci udelame, dohodnem se, pohoda, hlavne, ze sme oba spokojeny". Mozna by to nemuselo tolik vadit, ale prijde nam, ze dvoji ceny proste nejsou fer.

 Ucty nam nosili na roztrizenem papirku (2x2 cm) z nejruznejsich krabicek, a kdyz jsme se ptali na cenu (coz delame vzdycky nez si neco dame, abychom predesli cenam, ktere nechcem) vetsinou se prodejci mezi sebou domlouvali a nam to nebylo moc prijemne a meli jsme podezreni, ze spekuluji za kolik nam to daji a kolikrat jsme pak reagovali: "No, dobree, ale ted lokalni cenu". Nekteri se rozesmali a pak nam opravdu rekli tu lokalni, jinym jsme cenu jeste napovedeli, tak jak jsme znali ze sousednich podniku a oni se nebranili a dali nam ji, no a ti dalsi ti tvrde stali na sve nekolikanasobne cene a nepovolili. Takovy prodavac co nam daval normalni ceny z nas mel mnohem vice, protoze jsme se k nemu vraceli.

 Hrou na cenu jsme se obcas docela bavili a sledovali, kdo je jaky charakter. 

SPECIALITY

 Zvirata jsou tu uplne jina - poprve, kdyz vidim jit po ulici leguana, prijde mi to zvlastni. Asi nic nedela, kdyz mu nebudem ublizovat, ale pro me je to uplne neznamy a docela velky tvor, ktery je z rise dinosauru a jeste k tomu rychle utita. Pavouk s velkym telem jako poradna mince:) a chlupatyma nohama, celkove v prumeru 10 cm me vyleka v noci na zachode u budhistu a ja jen doufam, ze neni skakaci a nebude me chtit do sve pavuciny. Poradne masity had plazici se kousek u silnice me uz jen utvrdi, ze tady v tropech pod stanem opravdu nechci bydlet. Psu je tu taky spoustu a je zajimave, ze jsou vsude stejne rasy - tady jdou do podoby lisky, v Indii do rasy smichane vsim moznym. Psi bydli na ulici, nemaji domov, tvori ruzne smecky a maji sva teritoria odkud pak hromadne stekaji na jinou smecku co jde kolem. A tech stenatek co se nekde osamele potuluji, lide si jich vubec nevsimaji a asi jim ani nepripada, ze ten nufanek a nebo tutinek (jak jsme si je nazvali) je uplne sam. 

 Banka neni zadnym privatnim mistem, tady si vsichni duveruji a nic neskryvaji, zadne odstupy od prepazky a tajnosti, proste si sednu ke stolku, kde se shromazduji dalsi cekatele a vytahuji hromady dolarovych bankovek za pritomnosti mnoha divaku. A pak, ze nejsme bohati.

 Budhismus je hlavnim nabozenstvim a celkova atmosfera, soude i diky tomuto smeru je daleko klidnejsi a pohodovejsi. Lide se vic usmivaji a nejsou hlucni, ale jako vsude vyjimky se nezaprou.

 Duty free na hlavnim srilanskem letisti nabizi pracky, lednicky, mikrovlnky a jine zbozi a nekteri lide co odnekud prileteli, vzali nabidku opravdu seriozne a vezli si voziky plne kramu. Kdyby zbozi bylo mensi hazeli by ho do tasek jako bezny nakup. A my chudaci odchazime jen s temi nasimi usmudlanymi batohy :)

 Image se nam meni, predevsim Rostovi a cim vice mu pribyva vlasu a vousu tim casteji mu nekdo nabizi koureni. Vetsinou zacinaji decentne a postupne nabidky stupnuji: Nechcete arjuvedic masaz? NEE? Tak travu? NEE? A co has...? A nebo si nas automaticky radi do skupiny joginu, hipiku. Vrcholem bylo, kdyz se nas zeptali nejaci anglani jestli bysme jim neubalili cigo, nas co neumime kourit ani obyc sparty. Jak asi voe?

 Thank you bye (diky nazdar) jsme si udelali metodu jak ukoncit nechteny hovor a proste bez vysvetleni odchazime stejne tak jako bez mrknuti s nami nekde nekdo nahle "potrebuje" konverzovat a nebo nam neco nabizet. Docela to zabira, nikdo za nami uz nebezi.

 God will bless you (Buh Ti to oplati, Buh Ti pozehna) je nase nova metoda na ty, kteri za malinkou sluzbicku ci dobrovolny doprovod odnekud nekam natahuji ruku a chteji penize. Casto se nam to stalo, kdyz jsme potrebovali poradit kudy kam, stacilo jen ukazat smer, ale osloveny se hned ujmul dila a sel s nami pekny kus cesty, i kdyz jsme ho utvrzovali, ze dekujem a ted uz trefime. Takova spolecna cesta pak konci tak, ze nas "pruvodce" si rekne o nejakou donation (prispevek). Ja jsem si zrovna premyslela jak elegantne zareagovat a pri jeho zadosti o donation jsem jen koukla do nebicka a s gestem paze vzhuru mu sdelila onu vetu, podekovali jsme a sli. Asi nerozumel a jeste chvili za nami koukal. Mozna jini jim plati, ale my razime heslo: obcas musime si pomahat a to bez naroku na honorar...

 Riksove (panove co jezdi v trojkolkach, typickych asijskych taxikach) si ziji ve svem svete a my se teto casto predrazene dopravy snazime vyhybat. Proc bychom jezdili s riksou, kdyz muzeme za 10x nizsi cenu jet docela pohodlnym busem? Jejich metoda je takova, ze prijedou pobliz a nabizeji odvoz, my odmitame a rikame, ze jedem busem. Jejich reakce je: OK 200 Rs (a pritom ani treba nevedi kam chcem)... Ne, fakt nechcem, jedem busem oba za 20 Rs, to je pro nas lepsi...OK, last price 150 Rs...Ne, fakt nechcem (ignorujem ho, to je mi teda nabidka)....OK, come...Ignorujem...On chvili jeste ceka, nabizi a pak mozna odjede a nebo vyckava nez nasednem do busu. Je to banda vsude stejna!

 Otazky jsou v kazde zemi trochu jine a tady se jim zdala nejdulezitejsi: Odkud jste? Nevim co tim sledovali, ale obcas se obratili na me s Rostou stojic po mem boku a zeptali se: Where are you from, madam? (Odkud jste, pani?) Tak jim odpovidam, ze ja i on jsme z CR. To, ze si lide mysli, ze jsme z Nemecka nebo Francie jsme si zvykli, ale ze se nas ptali, zda jsme z Indie ci Syrie nas docela prekvapilo.

Lide maji ve zvyku spustit kanonadu otazek nejruznejsiho charakteru, ale sami o sobe nic nereknou. Klasicka sri lanska verze zni: Where are you from? (Odkud jste?) How long Sri Lanka? (jak dlouho Sri Lanka?) How long here? (Jak dlouho tady?) What you see here? (Co tady vidite?) How many days? (Kolik dni?) How you like Sri Lanka (Jak mate radi Sri Lanku?). Pokud odpovime, spokojene odchazeji a pokud ne ptaji se porad dokola. Ja jsem obcas zacala pouzivat metodu, ze neumim jejich jazyk, neumim ani Aj, bohuzel.

 Jak u blbejch je to, kdyz oni neumi AJ a my neumime jejich jazyk. To se pak treba ptame: Je tahle kava filtrovana? Yes. Neni to nahodou Nescafe? Yes. Tak ktera?  Yes...!

 Slevu jsme si zazili pri nakupu CD a DVD, kdyz nam po hodinovem nabizeni a kopirovani hudby v kamaradske atmosce mladik na konci rekl, ze nam udela specialni slevu. My jsme meli predem spocitane, ze by to melo stat 1100 Rs a tak se tesime na slevu, ktera se neodmita. Secteno, podtrzeno 1800 Rs, rika mladik. No, tomu se rika nechci slevu zadarmo! Znovu prepocitavame a ukazujeme DVD co melo vzadu cenu 500 Rs, castka je najednou zacernena a pry je za 1200 Rs a on to nezacernil. To je supak, koukame pred par minutami na to DVD a on nam ted tvrdi, ze stoji vic jak jednou tolik nez bylo psano a jeste dela jakoze nic. Mohli jsme odejit a vsechno mu tam nechat, at si dela takovy byznis s nekym jinym, ale na vyber CD ani film uz cas mit nebudem, takze se jimame uhadat tu puvodni cenu. Cele to vysvetluje tak, ze suma co je ted najendou zacmarana neplati a je doporucena pro kopie a original je proste drazsi. Tak pro kopie? No to urcite, na Sri Lance budou psat na originaly cenu za kopie, kterych si klidne udelej kolik chces...

 Medvidky jako vzor nosili mistni holky i babicky jako jeden z hlavnich motivu na satech, mozna je to proste zakoreneno v kulture, kde pismo vypada jako jeden medvidek vedle druheho v ruznych polohach.

 Zebrani tu melo specialni verzi, jako treba docela pekne oblecena pani, ktera sla zrovna z nakupu v ruce dve plne igelitky, natahla ruku. Proste uz asi takovy zvyk, vidim belocha, proc to nezkusit treba z toho neco kapne. S necim podobnym jsme se setkali nekolikrat.

 SUMASUMARUM se nam na Sri Lance libilo, odpocinuli jsme si a uzili hlavne more dosytosti. Co, more? Oceanu a krasnych pohledu na malebne hory a cajove plantaze a urcite bychom se sem nekdy radi vratili a treba i v roli turisty, ktery nevnima dvoji ceny a jen si uziva.Vrele doporucujeme vsem, kdo maji radi more, prirodu a pohodu.

 (c) Bara a Rosta 16.4.08