Zanskarske hory  25.6 -28.7.08

V Zanskarskych horach jsme pobyli mesic a byl to pro nas zatim asi ten nejlepsi cas v Indii co jsme prozili. V horach bylo moc hezky! Bavi nas chodit, byt jen v hluku prirody, poslouchat ticho, koukat do nekonecnych dalek, vydrzet, malo jist a zit v souladu s prirodou, alespon chvili. Cele dny jsme byli venku, kam jsme koukli tam byl kopec a citili se fyzicky i psychicky dobre. Utikali jsme do hor do samoty, ale te nakonec zase tolik nebylo. Turistrika se rozmaha rok od roku vice a zda se, ze je na zapade moderni jezdit do Himalaji. Krome turistu jsme v horach neplanovane potkali i nase kamarady z Prahy a seznamili se s dalsimi prima lidmi z domova i ze sveta. Cely cundr jsme zakoncili vybehem na 6153 m vysokou horu Stok Kangri.
 

Trochu statistiky na uvod
 Kolik dni celkem v horach? 33 dni

Jak dlouho pochodovali? 24 dni

Kolik km celkem cirka usli? 427 km

Kolik hodin denne v prumeru chodili? 6h

Jakou nejvyssi vysku zdolali? 6153m

V jakem nejvyssim miste spali? 5300m

V jakem nejvyssim miste dali siras? 3850m

 Hory Zanskaru a jejich lide
 

Hory Zanskaru se nachazeji ve state Jamu - Kasmir, ktery se deli na 3 regiony- Jamu, Kasmir a Ladak. Zanskar, tam kde jsou krasne suche hory, je subregionem Ladaku. I prestoze jsme se po celou dobu nachazeli ve vyskach 3000 - 5000 m, bylo teplo a sucho a to predevsim v druhe casti naseho treku, kam uz srazky z jihu nedorazili. Pres den jsme chodili v tricku a po zapadu slunce se teple oblekali. Jen kdyz jsme spali vys a pod sirakem bylo trochu chladno jinak zadna kosa.
 

Do mnohych mist jeste nevede silnice a tak se zasoby privazeji na konich a oslech i z 5 dni vzdalene civilizace. Nicmene, uz nekolik let se buduje dzipova cesta a za cas se tu budou prohanet auta a cele zanskareske udoli se zmeni. My bychom si prali, aby tady byla porad jen ta stezka, romantika a pohled do prastare kultury a tradic, ale mistni jsou radi, ze k nim jednou prijde cesta a tim se jim ulehci zivot. Kdo vi jestli budou stastnejsi !? Prijdou touhy a potreby mit se "lepe"? Ve vesnickach, ktere jsou vzdalene od silnice si lide zachovavaji dlouholete tradice a ziji ve velmi jednoduchych podminkach, ale vlastne bohatyrsky. Maji policka, zver, domy...Zima je tu kruta a zivot jiste nelehky a jediny pristup k civilizaci je po zamrzle Zanskarske rece. 
 

Hlavnim nabozenstvim je budhismus. Lide jsou mirni a klidni, ti co se chytili turismu a byznysu jsou jini, prahnou po penezich a v ocich jim sviti dolary, ostatne tak jako kdekoliv jinde na svete, kde se toci penize.

Jsme docela radi, ze kontinentalni Indove neradi chodi. V horach potkate bud domorodce a nebo turisty, inda ne. I kdyz jsme stale v Indii, tak si v Ladaku pripadame jako v jine zemi a klasicti indove nam vubec nechybi.

Turisti objevili Zanskar

Byli jsme hodne prekvapeni kolik turistu se v Zanskaru pohybuje. 

V Manali a Keylongu jsme nakoupili zasoby do hor na 10 dni a vyrazili s nasimi poradnymi naklady na cestu, tak jak to delame normalne, kdyz jedeme na cundr. Na ceste horami jsme se nakonec stali exoty co si sami nesou batohy a jeste tahnou vlastni jidlo a stan. Takovych jako jsme my bylo k videni minimalne. Pokud chces byt IN vyjdi na trek na lehko. V Zanskaru je normalni si najmout koniky, osly, kteri nesou zavazadla a konaka s pruvodcem v jednom co vypravu vede. To je ta nejobycejnejsi varianta, ktera je ostatne docela sympaticka. Konik stoji kol 250 Rs /den (zhruba 125 Kc), tedy malo. My, ale stejne radi nosime ten naklad sami a prozivame si uplnou svobodu rozhodovani a pohybu a shodli jsme se na tom, ze priste bychom sli stejne sami a bez pomoci.

Za mestecko Padum, coz bylo na puli cesty do naseho cile se zacali objevovat karavany konu a turistu a pri pohledu na nektere z nich jsme pochybovali, ze ti lide nekdy byli v horach, proste po hantyrsky receno, mastnaci a tech stale pribyvalo. Ke konci jsme dochazeli k nazoru, ze, kdyz priste znovu do Himalaji, ci jinych hor, tak mimo popsane cesty a mozna i s lanem, pryc od vyletniku!

Nekdy mi pripadalo, ze Ti lide nechodi do hor ani tak kvuli tem horam, ale spis pro prestiz a pro snimky, kterymi se pochlubi kolegum v praci a navic je to vyborna moznost se obleknout do vsech tech katalogovych hadru a zkusit si nachvili byt jako ti "dokonali" z obrazku. Kam zmizela touha byt v horach pro jejich krasu a kde jsou horalove co se toulaji s veskerou skromnosti a pokorou, kterou si znovu od panu velikanu chodi pripomenout?

Nejechtovnejsi byla vyprava nemcu co se nam pripletla do cesty. Mijeli jsme kemp, ve kterem nocovali a nestacili vychazet z udivu co vsechno za kramy je potreba si brat do hor a rozkladaci zidlicky a stolky co mel na sobe nalozene pripraveny konik na cestu do temer 5000m sedla to uz bylo na nas moc. Karavana asi 20 konu byla vypravena pro 8 nemcu na nekolikadenni trek. Dozvedeli jsme se, ze takovy zajezd na klic lze sjednat primo v Nemecku a za pekny prachy - 3000 eur s letenkou a celym 14 dennim zajistenim. Takovi zakaznici si nesou jen malinky batuzek a fotak, vecer prijdou k postavenym stanum, kde se jidlo serviruje az pod nos. Chces-li mit komplexni servis, zaplat a poradne!

Byznys mi k horam proste nejak nepatri.

S turismem pribyva i odpadku a hlavne plastu, ktere z hor cestu nenajdou. Co takovy obrovsky zajezd vyprodukuje odpadu, a hlavne co jich za sebou zanecha! Nechapu proc si lide nesou tu tezkou dobrotu s sebou a zpatky uz nejsou schopni odnest nic nevazejici obal. A tak se v horach povaluji plastove obaly a coca-cola lahve.

Na jednu stranu turiste prinaseji mistnim moznost vydelku, na druhou stranu prispivaji ke znecistovani hor a zasahu do tisiciletych tradic a obyceji. Globalizace!
 

Jak jsme putovali 

Plan byl jasny, toulat se po horach zhruba mesic na trase tzv. Zanskarskeho treku od zacatku do konce a v jeho zavrecne fazi, v Panjile, se odklonit smerem na zapad a cestu ukoncit po zdolani Stok Kangri (6153m) v mestecku Stok.

Puvodni predstava byla ta, ze vzdycky tam kde se nam bude trochu libit zastavime a chvili pobudem a tak jsme i ucinili. Prvnim takovym mistem byl Kargyak, kde pusobi skupina Cechu co stavi slunecni skolu. Druhou zastavkou bylo Padum, nejvetsi mesto Zanskaru, kde jsme zhruba v pulce zanskarskeho treku a tedy cas nabrat nove zasoby a trochu energie a sil. Necekane odpocivame i pred a v Lingsedu pro me nahle vysoke teploty a strevni potize a nakonec az pred Stokem, nasim uplnym zaverem s prima partou vyzkumniku biologu z Cech. 

Batohy jsme meli prvni den poradne tezke a zrovna jsme narazili na nakladak s vahou a tak je nan hodili. Rostuv mel 31 kg, muj 22kg. Po zjisteni vahy jsme meli pocit, ze jsou jeste tezsi. Prvni den je vzdycky nejhorsi, pak jak jidlo ubyva, uz se to da. My tahli stravu na 10 dni. Na prvni cast cesty bylo dobre mit dostatek zasob, protoze moznosti, kde dokoupit moc nebylo, od Padum dale se dalo jit jen s trochou jidla a stravovat se po vesnicich a nebo dokupovat, coz jsme praktivali a zbavili se tim obrovske zateze. Vubec celkove se v Zanskarskem udoli da chodit na lehko a ve vesnici se nekde zabezpecit, ale pokud clovek hleda vice klidu a nechce kempovat tam kde jsou lide musi tahat zasob vic, tak jako my.

Batohy byli tezsi, ale nezavislost vetsi.

Co nas velmi prekvapilo bylo placeni za kempy, a to i tam kde nebyl zadny kemp a placek jsme si nasli kus od cesty a treba i hodinu za vesnici. Jednou byl dokonce jeden deda tak neoblomny, ze nam zacal vytahovat koliky a my se rozhodli odejit. Mozna byl v pravu, ale v tu chvili me tak nastval, ze jsem mu i sproste cesky zanadavala. Stmivalo se a uz z principu jsme odmitali jit do kempu, kam nas posilal a tak spime u cesty po sirakem.

V prvni casti cesty nas dokonce zastihla snehova vanice, kdyz jsme prechazeli sedlo Singo-La ve vysce 5000m, jinak vetsinu casu bylo slunecno a teplo. Pruvodce neni treba, protoze je cesta jasna. Jen kdyz jsme sli pres vyse zminene sedlo, kde byli snehove jazyky cestu jsme nachvili ztratili, jinak nebylo kde zabloudit.
 

Slunecni skola v Kargyaku

V Kargyaku jsme chteli zustat den az dva a nakonec stravili tri prijemne dny s nahlednutim do projektu slunecni skola, ktery je zameren na takovou stavbu, ktera umozni detem se ucit i pres zimu. Zima je tu pry opravdu tuha. Z Kargyaku je to do nejblizsi civilizace 3 - 4 dny cesty a pro nas bylo velmi zajimave se ucastnit pomoci v projektu a vubec potloukat se po vesnici, prohodit par slov s mistnimi, pozorovat jak se zije, a nebo se treba ucastnit vesnicke porady se vsemi krasnymi panimi a pany s oslehanymi obliceji plnymi vrasek a usmudlanymi detmi s nudli u nosu. Pomahali jsme, kluci uplacavali cihli z hliny a ja s holkama zajistovala zazemi kuchyne. Kdyby vas zajimalo co Cesi delaji v Zanskarskych horach, kouknete na www stranky: https://www.suryaschool.org/

Klastery, stupy a tradice

Po celou dobu pochodu jsme mijeli male i velke stupy a spoustu kamennych zdi, kde na jednotlivych kamenech byli psane ruzne mantry. Pohledy na klastery a vsechno to zanskarske umeni mezi obrovskymi horami bylo velkolepe, budhismus byl znat na kazdem kroku. Lide si take zachovavaji sve tradicni odevy a na oslave Dalajlamovych narozenin v Padum a pote na malem festivalku v Lingshedu v horach jsme mohli videt damy i pany v plne slavnostni parade. V Lingshedu, vesnicce, ktera je asi 4 dny cesty k civilizaci jsme si pripadali jak v pohadce. Hlavnim centrem deni byl klaster na kopci s veselymi mnichy. Prisli jsme den pred oslavou a tak se zapojili do priprav, ktere spocivali v placani a peceni placek na ohni. Vyrabelo se cely den a my kuchtili s mnichy a vesnicani. Placky byli hlavni dobrotou co se podavala.
 

Malebna sedla

Kdyz jsme dokoncili celou cestu meli jsme za sebou 11 sedel, celou dobu jsme chodili nahoru a dolu a vzdy, kdyz jsme se vyskrabali serpentinama do sedla objevili se neskutecne vyhledy do dalky, kdy kolem dokola byli videt jenom hory a nic jineho. V jedenom useku byli hory tak berevne, ze jsme jen stali a koukali na tu krasu a neskutecne mnozstvi odstinu. Pisek, kterym jsme prochazeli nam zabarvoval boty podle odstinu, kterym jsme zrovna prochazeli. Nektere obrazy pripominali akvarel jine ostrou perokresbu.

NENI NAD POBYT V HORACH!