ČR - Před cestou, 13.9.07 

(upraveny hromadny email)

Ještě před cestou

Za pár dní odjíždíme a naše přípravy nabývají na frekvenci. Původní plán byl odjezd v pondělí 10.9.2007, kvůli vízům jsme to odložili na sobotu 15.9. S vízy člověk nikdy neví, kdy budou a s jakou platností, tak je dobré mít termín odjezdu otevřený. Víza tedy máme všechny a vyšli i na nejdelší doby, tak jak jsme to potřebovali, ale co to dalo běhání, volání, dolování informací…a to je teprve začátek. A teď, protože já (Bára) mám od včerejška náhlý bolehlav, který normálně nemívám necháváme odjezd trochu otevřeny, pouze nás tlačí podnájemník, který se bude pomalu stěhovat.

Asi se divíte, že si s termíny tak pohráváme, ale jedeme z Čech stopem a dopravu si budeme vymýšlet po cestě, takže budeme stále improvizovat a docela se na to těšíme.

Kde se vzala myšlenka cesty?

1 rok až 1 rok a 7-9 měsíců. Už dlouho před lety, asi možná když jsme se poprvé potkali, takže tak 12 let zpět  se postupně  formovala cesta z počátečního prázdninového cestování na pouť po Asii, která nás vždy lákala. Nejdříve to byla Indie a zemí, co bychom chtěli navštívit přibývalo a tak nám přišlo nakonec nejrozumnější to vše spojit najednou, abychom většinu absolvovali po zemi a měli ucelený obraz. Je to vlastně tak trochu i naše svatební cesta.

Jaký je náš plán?

Po zemi, nejlépe stopem do Turecka. Na cestu tam si dáváme 4-6 dní, Turecko (1m), dále Írán (1m), poté přes Pákistán (2-3 týdny) přejezd do Indie (to je naše hlavní destinace a zde máme roční víza, která si již po cestě z části vyčerpáme (3m), platí totiž od razítka v pase, nikoliv od doby vstupu do země.V Indii chceme strávit nejdelší čas (6m). Kdo dobře počítá máme mít celkově 9 měsíců na Indii, ale ty plánujeme vyčerpat odbočkami na Srí Lanku (1m), do Bangladéše (14 dní) a do Nepálu (1m).

Rádi bychom vše jeli po zemi, ale Barma se nedá projet, pouze proletět (letadlem) a tak chceme letět z Kalkaty do Singapuru. Ze Singapuru poté do Indonésie (1m), Malajsie (1m), Thajska (1), Laosu (1m), do Kambodži (1m), Vietnamu (1m), Číny (1-2m), Mongolska (1m) a přes Rusko (1m) domu.

Je to jen hrubý plán a vše se bude vyvíjet po cestě, máme v hlavě několik dalších alternativ a jistě se vyskytnou ještě úplně jiné. Také uvidíme jak nás to bude bavit, jaká situace bude v daných zemích a jak rychle se bude vyčerpávat náš fond.

Původní plán byl 1 rok, ale pořád jsme spekulovali jak nespěchat v Indii a jak zařadit Ladak, který nás láká převelice a do kterého se dá jen v létě a tak jsme plán prodloužili na dobu zhruba 1 rok a 7-9 měsíců. Až projedeme Indii bude to téměř rok a tam nastane zlom jestli pojedeme zpět a nebo poputujeme dál.

Přípravy

Taková velká cesta začíná díky přípravám nějaký čas před odjezdem. Zabalit ruksak a jet to není jen tak.  Co vše je nutné připravit a zařídit?

Hodně jsme četli a skládali dohromady informace a plány.  Také jsme se setkali s několika cestovateli a ty nám předali velmi cenné informace z praxe a rozpustili nějaké předsudky (díky Lucko a Pavle, díky Markéto a Jirko). Když už jsme věděli, co je třeba začali jsme se očkovat (půl roku dopředu). Během této doby jsme získali každý 12 injekcí. Injekce jsou spojeny s různými nežádoucími účinky a my jsme byli často unaveni. Proti malárii očkování není, polykají se antimalarika, která se nedají aplikovat po celou naši dlohou dobu a tak jsme konzultovali, ptali se a promýšleli, jak v našem případě a závěr byl takový, že vezeme s sebou antimalarika Malaron i Lariam a použijeme je jen v případě Stand by. Velký dík patří Dr. Nedvídkovi z nemocnice v Liberci, který si na nás udělal čas a dal nám mnoho dobrých rad.

Další co je dobré promyslet a vymyslet je, kdy kam jet. U nás v Evropě to je docela jedno, ale v Asii je odlišné podnebí, které může cestu zkomplikovat a znepříjemnit.  Nevynechali jsme proto důkladné studium podnebí, počasí a s tím spojených rizik záplav, malárie, neschůdnosti některých hor, velkých mrazů v období zimy např. v Mongolsku nebo v Rusku...

Nemalý oříšek je pronajmout byt, s tím souvisí nález podnájemníka, zabalení se do krabic (shánět banánovky minimálně měsíc dopředu a kupit je na balkóně). Bláhově jsme si mysleli, že nám jich 20 stačí a postupně se divili co máme krámů. Potom je také důležité najít někoho kdo by nám rád dal místo pro naše harampádí, pomohl odvážet..(dík Filipove a Constance).

Docela nelehký je další krok, odchod z práce. Já odešla už předčasem, ale Rosťa až v srpnu, kdy přípravy na cestu byly velké a pocity se v něm mísily.

Zařizovat všechny úřady (úřad práce, VZP, další pasy - máme teď 3, mezinárodní řidičáky) pojištění do zahraničí, banka (rušit trvalé příkazy nalézt dobrovolníky, kteří by si je převzali na nějakou dobu :), vymyslet jak naložit s penězi - karta, šeky, hotovost. To co jsme si nenačetli, nezjistili mnoha telefonáty bychom dodnes neměli a nevyřídili. Úředníci dělají tu svoji základní práci a nemají zájem o nějaký nadstandard, a ochota? Veškerá žádná a tím je vše komplikovanější a zdlouhavejsi.

No a pak také hodně číst a vytvořit si alespoň hrubou trasu, kam v jaké zemi a proč.

Kdybyste náhodou věděli o někom, kdo bude na trase a rád by se podělil o svou kulturu, dejte vědět.